Historie a současnost

Od první poloviny devatenáctého století se vlivem vzrůstajícího významu uhlí rozšiřovalo i jeho dolování v Severočeské hnědouhelné pánvi. Tato činnost umožnila rozvoj průmyslu, ale zanechala také jizvy na tváři původní krajiny, která po staletí vydávala své nerostné bohatství. Uhelná sloj zde byla intenzivně dolována po více než 150 let provozovanou hlubinnou a následně povrchovou těžbou.

V současné době již není v této oblasti provozován žádný hnědouhelný důl ani lom. Poslední z nich byl povrchový lom Chabařovice, jako součást státního podniku Palivový kombinát Ústí, na kterém se v současnosti zajišťuje komplexní revitalizace území zasaženého těžební činností.

Území bývalého lomu Chabařovice se nachází v nejvýchodnější částí severočeské hnědouhelné pánve v těsné blízkosti měst Ústí nad Labem, Chabařovice a Trmice. Důvodem otvírky lomu bylo především zabezpečení kvalitního energetického uhlí pro tlakovou plynárnu Úžin a teplárnu Trmice.

Zahájení těžební činnosti lomu je v roce 1977, kdy se těžba přesunula z lokality bývalého lomu Barbora III. V té době byl těžební postup lomu Chabařovice směrován od východu na západ k obci Roudníky, následně se porubní fronta v celé své délce přesměrovala na sever k městu Chabařovice.

Chabařovické uhlí bylo pro své chemické a fyzikální vlastnosti vyhledávaným palivem zejména v době zhoršených rozptylových podmínek v ovzduší. Důvodem byl nízký obsah síry v hodnotě až 0,35 % v sušině, který byl nejnižší v celé České republice. Objem Labem, Chabařovice a Trmice. Důvodem otvírky lomu bylo především zabezpečení kvalitního energetického uhlí pro tlakovou plynárnu Úžin a teplárnu Trmice.

Zahájení těžební činnosti lomu je v roce 1977, kdy se těžba přesunula z lokality bývalého lomu Barbora III. V té době byl těžební postup lomu Chabařovice směrován od východu na západ k obci Roudníky, následně se porubní fronta v celé své délce přesměrovala na sever k městu Chabařovice.

Chabařovické uhlí bylo pro své chemické a fyzikální vlastnosti vyhledávaným palivem zejména v době zhoršených rozptylových podmínek v ovzduší. Důvodem byl nízký obsah síry v hodnotě až 0,35 % v sušině, který byl nejnižší v celé České republice. Objem roční těžby od poloviny osmdesátých let minulého století překračoval 5 mil. tun hnědého uhlí. Za celé období báňské činnosti lomu Chabařovice bylo vytěženo 61 mil. tun uhlí a odtěženo 262 mil. m3 zemin.

Celospolečenským zájmem té doby byla povrchová těžba hnědého uhlí s vytěžením uhelné sloje v celé své mocnosti. Negativním důsledkem tohoto řešení se stalo nejenom zvýšení prašnosti, hlučnosti a emisí, ale i likvidace obcí Vyklice, Hrbovice, Tuchomyšl, Otovice, Lochočice, Žichlice a části města Chabařovice, včetně devastace okolní krajiny.

Těžba hnědého uhlí zde byla ukončena v roce 1997 na základě usnesení vlády č. 331/91 a usnesení vlády č. 444/91. Ještě do roku 2000 byla těžební technologií realizována sanační skrývka o objemu cca 15 mil. m3 zemin z předpolí lomu, kdy tyto zeminy byly souvisle ukládány o mocnosti cca 15 m na celé dno lomu. Důvodem realizace této sanační skrývky bylo zabezpečení stability vnitřní výsypky, utěsnění uhelné sloje, přesypání dna lomu proti vzniku zápar a ohňů a zároveň jako ochrana proti případným nežádoucím výluhům z uhelných zbytků, zajištění nepropustnosti budoucího jezera a upravení morfologie vybrané části dobývacího prostoru (severovýchodní) tak, aby toto území bylo bez dalších mimořádných nákladů využitelné pro budoucí rekreační aktivity.

Již od roku 1991 byly v této lokalitě postupně zahajovány rekultivační činnosti k zajištění komplexní revitalizace území dotčeného těžební činností Palivového kombinátu Ústí, s. p.