Komplexní revitalizace území v rámci zahlazování následků hornické činnosti

Základní charakteristika oblasti

Lokalita bývalého hnědouhelného lomu Chabařovice se nachází v nejvýchodnější části severočeské hnědouhelné pánve v těsné blízkosti měst Ústí nad Labem, Chabařovice a Trmice. Území je součástí Chabařovické pánve, představující tektonickou sníženinu mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Těžba hnědého uhlí zde byla ukončena v roce 1997 na základě usnesení vlády č. 331/91 a usnesení vlády č. 444/91. Do roku 2000 byla ještě těžební technologií realizována sanační skrývka z předpolí lomu, kdy tyto zeminy byly souvisle ukládány na celé dno lomu. Od roku 1996 jsou zde realizovány rekultivační činnosti pro obnovu krajiny v rámci zahlazování následků hornické činnosti jako „komplexní revitalizace území dotčeného těžební činností Palivového kombinátu Ústí, s. p".

Chabařovická pánev je budovaná miocenními jezerními jíly a písky a hnědouhelnými slojemi, méně cenomanskými pískovci, turonskými slínovci, terciérními vulkanity a pokryvy čtvrtohorních sedimentů. Budoucí kořenový horizont lesnické výsadby v horní části území je tvořen převážně sprašovými hlínami, z hlediska rekultivačního se jedná o výsypkové zeminy vhodné pro vytvoření půdního horizontu při lesnické rekultivaci.

Rekultivované území zasahuje do katastrálních území: Chabařovice, Roudníky, Vyklice (město Chabařovice), Tuchomyšl, Předlice (město Ústí nad Labem), Trmice (město Trmice), Lochočice (obec Řehlovice), Žichlice u Modlan, Suché (obec Modlany), Malhostice (obec Rtyně nad Bílinou).

Zahájení rekultivací

V roce 1991 byla zahájena první rekultivace v tomto území, zajišťována státním podnikem Palivový kombinát Ústí. Jednalo se o část jižních svahů vnější výsypky Lochočice s realizovanou lesnickou rekultivací. Následně byly zahajovány další, převážně lesnické rekultivace na vnějších výsypkách Lochočice, Žichlice a dále i na části vnitřní výsypky lomu Chabařovice. V rámci Plánu likvidace bylo rozhodnuto, že bude zrealizována tzv. „mokrá varianta" obnovy území. Jejím základem je hydrický způsob rekultivace, což znamená zatopení zbytkové jámy vodou a vytvoření jezera o rozloze cca 250 ha. U takto vybudovaného jezera se předpokládá jeho mnohostranné využití, pro rekreaci, sport, sportovní rybolov. Velmi významná bude jeho funkce ekologická, krajinně estetická, především potom při spojení rekultivovaného území lomu a výsypek sokolnítěžbou nenarušenou krajinou.

Dne 14. 4. 1999 byl Ministerstvem životního prostředí ČR schválen „Generel rekultivací do ukončení komplexní revitalizace území dotčeného těžební činností Palivového kombinátu Ústí, s. p." (aktualizace červenec 2004), zpracovaný jako zvláštní část plánu sanace a rekultivace. Tímto generelem je řešen návrh rekultivace lomu Chabařovice, včetně přilehlých vnějších výsypek (Lochočická, Žichlická).

Současný stav

V současné době jsou rekultivace ve fázi postupného ukončování. Celkové revitalizační a rekultivační práce jsou realizovány na ploše 1457 ha a zahrnují provedení terénních úprav, vybudování odvodňovacích příkopů, vybudování přístupových cest, biologickou rekultivaci - lesnickou, zemědělskou, ostatní (zatravnění), hydrickou rekultivaci - nádrže, hlavní objekt vzniklý v rámci hydrické rekultivace je jezero Milada. Východní, západní a severní část svahů přiléhající k jezeru je zalesněna a bude umožňovat i rozptýlenou rekreaci. Jižní část území bude plnit především ekologickou funkci.

K r. 2012 jsou rozpracované rekultivační akce na ploše 947 ha (470 ha lesnická, 257 ha hydrická, 162 ha ostatní, 58 ha zemědělská rekultivace).

Hydrická rekultivace

Zahrnuje vybudování vodních nádrží. Hlavním objektem je jezero Milada. Od června roku 2001 bylo zahájeno napouštění zbytkové jámy lomu vodou. Původní konečná kóta hladiny stálého nadržení byla stanovena na hodnotu 145,3 m n. m., dle hydrotechnických výpočtů byla navržena úprava této kóty na 145,7 m n. m. Dotace jezera vodou byla zajištěna z nádrže Kateřina, korytem Zalužanského potoka, přes Zalužanskou a Protieutrofizační nádrž a důlní vodou z přelivového vrtu. Stavbou „Převedení vody z jezera Milada do řeky Bíliny" mohou být nadbytečné vody z jezera svedeny propojovacím zatrubněním do otevřeného příkopu, který je zaústěn do řeky Bíliny. Dne 8. 8. 2010 bylo ukončeno napouštění jezera Milada dosažením plánované provozní hladiny na kótu 145,7 m n. m.

Z nových vodohospodářských bilancí, upravených po přívalových deštích v roce 2010, vyplývají následující parametry jezera:

• Nejnižší kóta dna jezera 121,00 m n. m.
• Provozní hladina bude kolísat mezi kótami 145,81 -146,00 m n. m. Maximální hladina (při přítoku Q500) bude na kótě 146,30 m n. m.
• Objem jezera pro hladinu 145,80 m n.m. 35 200 000 m3
• Plocha jezera pro hladinu 145,80 m n.m. 252,184 ha
• Objem jezera pro hladinu 146,30 m n.m. 36 423 949 m3
• Plocha jezera pro hladinu 146,30 m n.m. 260,0 ha

Lesnická rekultivace

Lesnický způsob rekultivace je využívám především pro svou hydrickou, protierozní, stabilizační, asanační, klimatickou a rekreační funkci, zalesňování je základní metodou rekultivace. Pro vytvoření vhodné porostní skladby jsou pro výsadby vybírány druhy odpovídající stanovištním podmínkám, jako cílové dřeviny jsou voleny dub letní, javor mléč, jasan ztepilý, habr obecný, borovice lesní, modřín opadavý, jako pomocné olše šedá, lepkavá, lípa srdčitá, malolistá, jako vtroušené bříza bílá, jeřáb ptačí, topol osika, třešeň ptačí, jilm habrolistý. Okrajové partie lesních výsadeb tvoří keře lísky obecné, brslenu evropského, kaliny obecné, zimolezu pýřitého.

Zemědělská rekultivace

Pro zřízení zemědělských ploch byla využita deponovaná ornice získaná ze záborů souvisejících s těžební činností. Cílovou kulturou jsou trvalé travní porosty. V závislosti na aktuálních podmínkách umožňuje tento způsob rekultivace intenzívní nebo extenzívní obhospodařování.

Ostatní rekultivace

Ostatní rekultivace zahrnuje (kromě účelových komunikací, odvodňovacích příkopů, zpevněných ploch) zatravnění a ostatní veřejnou zeleň. Zatravnění je prováděno bez předchozího převrstvení ornicí a bez intenzivního hnojení, plochy budou využívány extenzívně.

Účelem sanace a rekultivace lomu a jeho následné revitalizace je vytvoření krajiny, která postupně splyne s okolní přírodou bez ohledu na její hornickou minulost.