Flora a fauna jezera Milada

Počátek komplexní revitalizace území dotčeného těžební činností Palivového kombinátu Ústí, s.p. je datován do roku 1991. Rekultivační činnost je směrována k vytvoření harmonické kulturní krajiny, blízké krajině před vlastní těžbou uhlí, s podílem zemědělské, hydrické a lesnické rekultivace. Svým rozsahem a rozlohou jsou rekultivace na tomto území jedny z největších v České republice. Hlavní dominantou celé oblasti se stala vodní plocha nově vzniklé vodní nádrže - jezera Milada (pracovní název jezero Chabařovice).

Flora území

V roce 2009 byla v rámci základního botanického průzkumu na vymezeném území lokality v okolí jezera Milada zjištěna přítomnost celkem 216 druhů vyšších rostlin. Podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin ČR se v území jezera Milada vyskytuje bublinatka jižní a kyprej vrbina.

Dendrologie

Dosavadní poznatky získané průzkumem stavu a dynamiky lesních porostů na vybraných rekultivovaných plochách potvrzují možnost regenerace lesních ekosystémů jako významné stabilizující součásti budoucí harmonické kulturní krajiny. Současné porosty na rekultivovaných plochách můžeme rozdělit do tří kategorií:

• původní porosty (vrba - bílá, křehká, košíkářská, jíva, topol - černý, osika, olše - šedá, lepkavá, javorjasanolistý, jeřáb ptačí...)
• náletové-sukcesní porosty (topol pyramidální, jasan ztepilý, javor klen, bez černý...)
• porosty vzniklé zalesněním (modřín evropský opadavý, borovice - černá, lesní sosna,topol bílý linda, bříza bělokorá, pýřitá...)

Houby

Zajímavým biotopem jsou po mykologické stránce rekultivované výsypky. Kromě kozáka březového, klouzka sličného či čirůvky je možno zde nalézt i lopatičku kyjovitou, která byla v Ústeckém kraji nalezena vůbec poprvé.
datován do roku 1991. Rekultivační činnost je směrována k vytvoření harmonické kulturní krajiny, blízké krajině před vlastní těžbou uhlí, s podílem zemědělské, hydrické a lesnické rekultivace. Svým rozsahem a rozlohou jsou rekultivace na tomto území jedny z největších v České republice. Hlavní dominantou celé oblasti se stala vodní plocha nově vzniklé vodní nádrže - jezera Milada (pracovní název jezero Chabařovice).

Fauna území

Vodní měkkýši

Průzkum nově vytvořených stanovišť na území bývalého lomu Chabařovice prokázal výskyt 16 druhů vodních měkkýšů (12 druhů plžů, 4 druhy mlžů), mj. ubývající druh měkkýše levatky říční (Physa fontinalis) a točenky kulovité (Valvata piscinalis). Ve srovnání bohatosti malakofauny se stavem před začátkem těžby je současný počet druhů podle dostupných údajů výrazně vyšší. Vyšší bohatost je dána především vznikem dvou větších nádrží - rozsáhlé nádrže (jezera) Milada na dně zatopeného lomu a nad ní umístěné protieutrofizační nádrže. Těžbou a následnou rekultivací došlo k výrazným změnám celého území, které se promítlo i do změn vodní malakofauny. Došlo ke změnám nejen v počtu druhů, ale i ve složení malakofauny.

Pavoukovci

Patří k druhově početným skupinám členovců (v ČR je dosud známo přes 850 druhů). V průběhu průzkumu dané lokality bylo zjištěno 61 druhů pavouků, a to i takových, které jsou považovány za vzácné. Z mokřadních druhů patří k vzácnějším nálezům zejména křižáček pobřežní (Theridiosoma gemmosum) a pavučenka vínková (Gongylidiellum murcidum).

Ryby

V průběhu desetiletého období napouštění jezera Milada došlo k směrovanému vytvoření rybího společenstva dominovaného pěti druhy ryb - okounem říčním, štikou obecnou, sumcem velkým, perlínem ostrobřichým a ploticí obecnou, doplněného o dalších osm druhů ryb. Management rybářského hospodaření je zaměřen na udržení vysoké kvality vody v jezeře Milada. Jezero Milada se svou typologicky věrnou štiko-okounovou obsádkou stane vzorovou referenční lokalitou pro srovnání a hodnocení ekologického stavu resp. potenciálu uměle vytvořených vodních útvarů, které je recentně vyžadováno Rámcovou směrnicí vodní politiky EU.

Obojživelníci a plazi

V součinnosti s odborníky v oblasti ochrany přírody jsou v okolí jezera Milada plánovány a vytvářeny atraktivní biotopy, ovlivňující diverzitu obojživelníků, plazů a ptáků.

V okolí jezera byl prokázán výskyt:

• čolka velkého, čolka obecného, chráněný druh
• kuňky obecné
• ropuchy obecné, chráněnýdruh
• skokana skřehotavého, skokana hnědého, chráněný druh
• užovky obojkové, chráněnýdruh •ještěrky obecné
• slepýše křehkého, chráněnýdruh

Ptáci

Od počátku sledování bylo v okolí jezera Milada zaznamenáno 190 ptačích druhů:

• u 58 z nich bylo prokázáno hnízdění
• 33 druhů pravidelně protahuje
• dalších 12 druhů každoročně zimuje
• dalších 30 druhů bylo zastiženo na potulce
• a 57 druhů patří k ojedinělým zatoulancům

K téměř celoročně pozorovaným druhům patří volavka popelavá, k dominantním druhům potápka roháč.

Mezi nejpočetněji zastoupené druhy patří:

• polák velký
• polák chocholatý
• lyska černá
• kachna divoká

Savci

Savci jsou, vzhledem k postupně vznikající nabídce atraktivních biotopů v oblasti jezera Milada, bohatě zastoupeni. Dosud bylo v území jezera Milada prokázáno 38 druhů savců, mj.:

• hmyzožravci (ježek západní, krtek obecný, rejsek vodní, malý, obecný)
• letouni (netopýr dlouhouchý, hvízdavý)
• zajíci (králík divoký, zajíc polní)
• hlodavci (hraboš mokřadní, polní, hrabošík podzemní, hryzec vodní, myš domácí, ondatra pižmová, potkan, sysel obecný)
• šelmy (kuna skalní, hranostaj, vydra říční, liška obecná, psík mývalovitý, jezevec lesní)
• sudokopytníci (jelen lesní, muflon, sika, daněk evropský, prase divoké, srnec obecný)

Oblast jezera slouží rovněž jako honitba.

Nalezení kompromisu mezi požadavky společnosti a člověka na jedné straně a potřebami ostatních „obyvatel" přírody na straně druhé je nelehkým úkolem. Účelem sanace a rekultivace bývalého povrchového lomu Chabařovice a jeho následné revitalizace je vytvoření nejenom významného rekreačního zázemí pro okolní města a obce, ale i místo pro poznávání přírodních krás a estetických hodnot nově vznikající krajiny.

Z průzkumů prováděných na území jezera Milada jednoznačně vyplývá, že v oblasti flory a fauny se Palivovému kombinátu Ústí, s. p. daří dosahovat těch nejpříznivějších výsledků. Lze předpokládat, že s postupující sukcesí a stabilizací území bude biologická diverzita v rámci mikro i makroregionu nadále narůstat.