Čluny přijet mohou

Přinášíme Vám překlad článku vydaného v deníku Sachsische Zeitung:
Uhelná důlní krajina severních Čech se mění v rekreační oblast. A tím začátkem je jezero Milada u Ústí nad Labem.
Téměř 20 let po ukončení těžby předává Petr Kubiš z Palivového kombinátu nové jezero u Ústí nad Labem veřejnosti. Od soboty 30.5.2015 se zde smí v křišťálově čisté vodě koupat, potápět se, jakož i na břehu stanovat. Okolí jezera zve k procházkám a projížďkám na kole.

Budoucnost zdraví minulost. Právě teď probíhá jízda na dálnici mezi Prahou a Drážďany ještě mezi továrními budovami a komíny. O několik minut později zastavuje terénní vůz u průzračného jezera jménem Milada, a to jen pár kilometrů vzdáleného od průmyslového města Ústí nad Labem. Vodní plocha je obklopena pozvolna rostoucími vrcholky. Bezpočet stromořadí se brzy postará o hustý smíšený les. Kachny a labutě se tu již dlouho cítí jako doma, a nad hlavami nám krouží nějaký dravec. Ve vodě se hejnem ryb prohání štika. Je to skoro nikým nedotčená Země nikoho.

Pohled Petra Kubiše je však tklivý. Jezero je doposud největším zatopeným povrchovým dolem v České republice. Dlouhé roky byl ve společnosti Palivový kombinát spoluodpovědným za jeho sanaci a rekultivaci. A nyní své dílo odevzdává. V sobotu se oficiálně zruší zákaz koupání. Oblázkové pláže budou lemovány stánky s občerstvením, postaví se skákací hrady, a přistaví se vyhlídkové čluny. Obyvatelé okolních měst tak oslaví jejich novou rekreační oblast.

Přitom však měl povrchový důl, pojmenovaný podle blízkých Chabařovic, dodávat uhlí až do roku 2016, a toto malé město měl rypadly vybagrovat. „V roce 1997 mělo město zaniknout“, vypráví Kubiš. Sametová revoluce v roce 1989 tomu však zabránila. Hněv obyvatel z brutálního ničení severočeské kulturní krajiny bylo tak veliké, že se již v roce 1991 nová demokratická vláda usnesla, že již nikdy nebudou muset obyvatelé kvůli těžbě uhlí opouštět své domovy. Současně s tím bylo vládou nařízeno povrchový důl Chabařovice uzavřít. „Byl to jakýsi druh hospodářské oběti. Byli jsme nejmenším povrchovým dolem a měli jsme tím umožnit, aby ve větších dolech těžba uhlí mohla nadále pokračovat“, vysvětluje Kubiš. A to i přesto, že se pod zemí nachází ještě 100 milionů kubíků uhlí.

Palivový kombinát Ústí nad Labem se po roce 1991 změnil z těžební společnosti na subjekt, který se zabývá sanací starých ekologických zátěží a rekultivacemi. Jen jméno zůstalo stejné – a také i vlastník – stát. Neboť v přepočtu 200 milionů euro, určené k proměně měsíční krajiny zpět do přírody, z velké části řídil stát.

To, co jako příroda vypadá, je však velmi citlivým útvarem. „Musíme soustavně udržovat hladinu spodní vody“, jmenuje jeden z příkladů Kubiš. Když se v polovině 19. století s těžbou začalo, klesala tím i hladina spodní vody, a stavební ruch v okolních městech se právě rozjížděl. Domy se stavěly na místech, kde by bývaly nikdy nesměly stát. To se nyní projevuje poté, co se hladina spodní vody opět zvedla. „Najednou stála voda ve sklepích starých činžovních domů v blízkém městě Trmice“, vypráví Kubiš. A jelikož domy nemohou být jednoduše strženy, budou v chodu čerpadla ještě po dlouhou dobu.

Zároveň bylo jezero proti spodní vodě utěsněno, aby tím mohlo být kontrolováno množství přítoku vody. Neboť jezero je přeci jen 24 metrů hluboké a zároveň nemá žádný přirozený přítok ani odtok. Spodní voda vyvěrá oklikou a vtéká do jezera přes vrt. Aby nedošlo společně s množstvím dešťové vody k přílišnému zvýšení hladiny jezera, existuje v jihovýchodní části přepad do přítoku Labe, kterým je řeka Bílina.

„Další výzvou pak pro nás byl prudký sklon svahů, především pak v severní části“, vyjmenovává Petr Kubiš třetí příklad. Aby nedocházelo k sesuvům půdy, byly vybudovány odvodňovací příkopy a postaveny celkem tři dělící stěny z betonu, které jsou viditelné také z povrchu. A pak je tady také stará chemická halda závodu Spolchemie, která se nachází severně od jezera. „Ta halda je absolutně nepropustná“, ujišťuje Kubiš. Ale zároveň ukazuje na to, jak komplikované je proměnit průmyslovou oblast v odpočinkovou oázu.

Vylepšit si image

A to, že se to přesto daří, na to sází Marta Šašková, která za město Ústí nad Labem koordinuje Dobrovolný svazek obcí „Milada“. Ve svazku spojují své aktivity jak město Ústí tak sousední města Trmice a Chabařovice jakož i obec Řehlovice. Spolu s jezerem je spojuje naděje, že jezero změní tvář regionu. „Životní prostředí je vedle vysoké nezaměstnanosti jedním ze dvou hlavních důvodů, proč lidé náš region opouštějí. Milada by měla přispět k tomu, aby se tento trend zastavil“, říká Šašková.

Avšak plány na přístav pro sportovní lodě, hotel, a kemp jsou prozatím hudbou budoucnosti. Prostě na to chybějí peníze. Ústí je pyšné už i na to, že vydá v tomto roce 7300 euro na doprovodné akce. Od těch menších měst lze očekávat ještě méně, domnívá se Šašková. Obhajuje tak myšlenku, že provádění rekultivací povrchových dolů, které v sobě zahrnuje de facto celé území podhůří Krušných hor, by mělo být věcí Ústeckého kraje. Mělo by to smysl i z důvodů propagace.

Jenže než bude situace u ostatních dolů tak daleko, uběhne ještě spoustu času. Petr Kubiš proto raději vzhlíží s nadějí k novému hornímu zákonu. Jeho společnost by tak byla zodpovědná i za oživení turismu. Přitom projekty, jako jsou pontony a lávky, dostatek parkovacích ploch, jakož i vybudování sítě cyklostezek, které by celé jezero obepínaly a spojovaly s okolními městy, jsou již připravené v šuplíku.

Výhoda těchto nových kompetencí: Mohly by být k tomuto využity státní peníze. A bylo by to podle Kubiše přeci logické: „Česká republika žila celá desetiletí z nerostných surovin severních Čech, za což je země tomuto regionu jednoduše dlužna.“

Volný čas u jezera Milada

• Své jméno má toto 253 ha velké jezero po jedné dřívější uhelné šachtě. Napuštění trvalo devět let.
• Od soboty je povoleno téměř vše, kromě rybaření. Detailně vše řeší Návštěvní řád (viz www.jezeromilada.cz/de/ueber-see).
• Stanování je povoleno na dvou místech, v JZ okraji a v zátoce nad pláží v SV části.
• Zítra se od 10 hod. koná u severního břehu velká sláva. Více informací na www.jezeromilada.cz/de.

 

Autor: Steffen Neumann
Sächsische Zeitung
Pátek, 29. května 2015